sexta

Bože, to tys nás zavrhl a rozbil, hněvem jsi vzplanul: dej nám znovu vstát! Zemí jsi otřásl a rozpoltil ji: zhoj její rány! Vždyť se kymácí!

Svůj národ nasytil jsi protivenstvím, napojil jsi nás vínem omamným. Znamení vztyč těm, kdo tě uctívají, před luky ať se k němu uchýlí!

Aby se tvoji věrní zachránili, pomoz svou pravicí a vyslyš nás! Promluvil Bůh ve svém svatostánku: † „Zvítězím a Sichem přidělím, přeměřím i úval sukotský.

Galaád i Manasse mi patří, † rovněž Efraím, má přilbice, Juda pak má velitelská hůl.

Moáb je mou umývací mísou; † na Edom pak botu postavím, jásat budu nad Filištínskem.“

Kdo přivede mě k hrazenému městu, kdopak mě do Edomu provodí, ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, a jenž už s naším vojskem netáhneš!

Na pomoc přijď nám proti nepříteli, když pomoc od lidí je nicotná. S Bohem však svedeme divy udatenství, on zdeptá naše ujařmitele!

Kéž Pán tě vyslyší v dnech sklíčenosti! Ochraň tě jméno Boha Jákobova! Kéž ti svou pomoc pošle ze svatyně, kéž ti svou podporu dá ze Siónu!

Kéž na tvé oběti se rozpomene, kéž ve tvé žertvě najde zalíbení! Kéž dá ti, po čem tvoje srdce touží, kéž vyplní tvůj každý dobrý záměr!

A budem jásat nad pomocí Páně † a oslavovat jméno svého Boha! Jenom ať Pán tvé všechny prosby splní!

Teď vím, že svému Pomazanému: Pán dává vítězit a z výšin nebes svou pravicí mu spěchá na pomoc. Jedni jsou silní vozbou, druzí jízdou, ale my jménem Pána, našeho Boha.

Tamti se ovšem zhroutili a padli, kdežto my stojíme a vytrváme! Pane, chraň krále, vítězství mu daruj, vyslyš nás v den, kdy k tobě voláme!

Slavíme tě, Pane, slavíme tě, vzýváme tě, hlásáme tvé díky. „V době, kterou já sám ustanovím, soudit budu spravedlivým soudem.

Byť se zem i s tvorstvem kymácela, její pilíře já pevně držím. Pyšným říkám: Jen se nepyšněte! Bezbožným: Jen nezdvíhejte hlavu!

Nezdvíhejte hlavu příliš zpupně, nehovořte k Bohu s šíjí vzdornou!“ Od východu ani od západu, z pouště ani z hor nic nečekejte,

nikoli, jen Bůh je všeho soudcem: toho poníží a toho vznese. Tak to je: Pán drží v ruce kalich s šumivým a kořeněným vínem,

podává jej tomu a zas tomu, † vylokat je musí po kvasnice, vypít všichni bezbožníci země.

Já však budu do věčnosti jásat, Jákobovu Bohu hrát a zpívat. On zuráží rohy bezbožníkům, kdežto spravedliví zdvihnou čelo.